V úterý 3. února 2015 jsme navštívili KD Labuť. Ještě před naší cestou za pohádkou jsme si povídali o tom, jak se pěkně obléci nebo jak se chovat v divadle. Do kulturního domu jsme vyrazili vystrojení a hlavně poněkud nervózní z toho co nás vlastně čeká.
V „Labuti“ jsme se usadili na svá místa a napjatě jsme čekali, co se stane. Když začala hrát hudba, některé děti nadšením poskočily. Pak se podiu se objevil skřítek a k radosti všech začal zpívat. Za chvíli se na jevišti objevil druhý a poslední člen souboru (pokud nepočítáme pletenou housenku, která trošku zlobila). A začal se odehrávat veselý příběh plný písniček a taky trochu ponaučení o přírodě a o tom jak se k ní chovat. Dvě dámy, které celé představení odehrály a odzpívaly, vtáhly neskutečným způsobem děti do děje příběhu. Děti reagovaly hlasitým vykřikováním „ano“ nebo „ne“. Andulka křičela tak, že jí zčervenaly tvářičky. Bára raději celé představení stála, aby jí náhodou něco neuniklo. Verunka dokonce rovnou odešla ze svého místa a pokřik Terezky: „Verčo sedni si a užívej si to s námi!“ asi ani neslyšela.
Celé představení bylo opravdu veselé a zábavné a plné písniček. A podle spontánních reakcí dětí si ho užili opravdu všichni.
Žádné komentáře