Vítejte v Sofii

I recently had the rare opportunity to visit, as well as participate in classroom activities, and engage with the children in three different classrooms at the Sofie school. I must say I was very impressed, not just with the sense of autonomy that even the kindergarten class had, but also their patience, calmness, spirit of cooperation, and apparent self-respect and respect for one another. Qualities that are sometimes even missing in us, as adults. Yet, these were children and some were as young as 3 or 4.

One of my most favorite observations, was of a child who was visiting the kindergarten class (with her mother). We were all seated in a circle ready to start an activity. At the beginning, the little girl turned away from the class, was holding tightly onto, and had buried her face in her mother’s shoulder. However, as she listened to the children responding to the teacher, and listening also to how they responded, she slowly began to model the children. First, she started by facing the class, then she was lying on her stomach with her hands cupped underneath her chin. The teacher beckoned her to join the activity. In a second, she was giving her mom a quick glance to get her approval to participate. Finally, she was fully engaged in the activity with her mom helping alongside her. It was very interesting to see the transformation.

The philosophy at the Sofie school is one that fosters patience, creative thinking, autonomy, as well as cooperation. The children are also taught that they have a voice, therefore they know they are respected, and therefore learn to respect each other. It was a great treat for me to spend time with the children at the Sofie school.Maria, English teacher after observation

Když jsem nahlédla první den do třídy, byla jsem naprosto fascinovaná – klidem ve třídě, děti mezi sebou neměly žádné konflikty, dodržovaly pravidla, byly naprosto samostatné. Když jsem se zaposlouchala do rozhovorů dětí, mluvily a uvažovaly jako dospělí lidé. Z učitelek i z dětí vyzařoval klid a pohoda. Učitelky byly uvolněné, přátelské a ne jako policejní dozor, bez nichž si dítě nemůže dojít ani na toaletu. Velké plus spatřuji ve smíšeném kolektivu dětí, kdy se mladší děti učí od starších. Nejvíc jsem byla šokovaná, když jsem viděla, jak malý tříletý chlapeček zachází s nožem na pečivo (bylo to úžasné a jsem pro).
Moc se mi líbil pracovní prostor (koberečky) dětí, což donutilo si po sobě vždy uklidit a ve třídě nebyl nepořádek. Prostory mateřské školy Sofie jsou moc hezky členěny. Bylo vidět, že školka je nově zřízena, vše bylo nové, nepoškozené a čisté. Počet dětí byl ideální, škoda že tomu tak není i ve státních MŠ.
Všechny didaktické pomůcky a chování učitelek pro mě bylo velkou inspirací a dalo mi to spoustu otázek k zamyšlení nad systémem státních škol, myšlení rodičů a mým dalším působení na pozici učitelky.Michaela, učitelka MŠ na praxi

Do Mateřské školy Sofie jsme se dostali úplnou náhodou, protože jsme bydleli v sousedství. Hledali jsme školku pro naši třiletou dceru a tak jsme se byli podívat nejprve tam. A žádnou jinou školku už jsme vidět nepotřebovali. Paní ředitelka, paní učitelky, děti a zejména prostředí, vybavení a přístup školky nás velmi oslovil. Terezka chodila do školky od prvního dne s nadšením a když jsem jí odpoledne vyzvedávala, často se stalo, že nechtěla domů. Ve školce jsme zejména oceňovali velmi klidné a vřelé prostředí, jasná pravidla, vybavení pomůckami a hlavně paní učitelky. Školka také pravidelně pořádala sezení pro rodiče, kde se představovaly jednotlivé pomůcky, vysvětloval postup práce s dětmi a nás rodiče bavilo, že jsme si mohli všechno na vlastní kůži vyzkoušet. Samožejmostí byla také zpětná vazba a komunikace vedení i učitelek s námi rodiči, nás vždy nejvíc pobavily pravidelně zasílané fotografie z běžného školkového života.
Našemu mladšímu synovi se ve školce při vyzvedávání sestřičky tak líbilo, že byl problém ho dostat domů a hned ve věku dvou let také do Sofie nastoupil. Nyní, ve čtyřech a půl letech pozná syn skoro všechna písmena, zná bezpočet písniček a básniček a nemá problém s ostatními dětmi nebo se sám zabavit. Školka naše děti naučila samostatnosti, trpělivosti a když se objeví nějaký problém, umí jej popsat a dohodnout se na řešení.
Dnes, po třech měsících, kdy bydlíme v Německu mohu říct, že se děti naprosto bez problému přizpůsobily novému stylu výuky. Matěj si pouze občas posteskne, že se ve školce nudí, že tam nemají žádné pomůcky a nechodí na výlety.
Mateřskou školku i školu Sofie můžeme stoprocentně doporučit, byli jsme tam opravdu velmi spokojeni. Naše děti výborně připravila do dalšího života! Katka & Jiří Lukešovi

Byla jsem z mateřské školy nadšená. Moc se mi líbil přístup učitelek, jak klidně a povzbudivě vedly děti k samostatné práci ve třídě i při praktických činnostech. Jednoduchost pomůcek a přitom jejich kreativní využití mě velice oslovilo. Bylo vidět, že zkušené učitelky do práce dětí nezasahují a tím jim nechávají prostor pro individuální tvořivost.Kristýna, učitelka ZŠ na hospitaci

„MŠ a Základní škola Sofie je přesně to co jsme od školky a posléze školy očekávali. Přátelská a příjemná atmosféra, kde ke každému dítěti přistupují učitelky s respektem a s úctou a na individuální úrovni podle potřeb, kde nemá dítě strach se jakkoliv projevit. Náš syn Filipek, který má nehezkou zkušenost se státním systémem školky, neměl důvěru v učitelkách a nechtěl s nimi komunikovat, jelikož necítil tak přátelskou atmosféru, celkově chyběla spolupráce učitel – dítě a komunikace s rodiči. Nyní na něm pozorujeme větší otevřenost vůči učitelům, důvěru v ně a sebedůvěru a hlavně se těší na kroužky, které školka poskytuje v rámci dne. Což jako rodiče velmi oceňujeme, kdy nemusíme s dětmi „lítat“ na kroužky po školce, si tento čas můžeme užít všichni společně. Naše dcera Emmička, která také předtím navštěvovala státní školku, je nyní spokojenější, těší se na výlety, různé akce, které školka organizuje. Musíme velmi poděkovat za vstřícný přistup ředitele, učitelek, paní hospodářky, že se vždy podle našich potřeb a potřeb našich děti s nimi můžeme kdykoliv domluvit.Iveta & Ondrej Dobrotkovi